Metoda CHIVA

Terapie, která při žilní nedostatečnosti ambulantně zachovává žíly a obnovuje hemodynamiku

Jako alternativu k odstraňování křečových žil vyvinul francouzský lékař Claude Franceschi v 80. letech 20. století metodu CHIVA. CHIVA je zkratka francouzského názvu metody (Cure Conservatrice et Hemodynamique de l'Insufficience Veineuse en Ambulatoire), což v překladu znamená: Terapie, která při žilní nedostatečnosti ambulantně zachovává žíly a obnovuje hemodynamiku. Metoda CHIVA využívá skutečnosti, že povrchový žilní systém se skládá ze dvou kmenových žil (velké a malé safény) a velkého počtu postranních větví a komunikujících žil. Když se v žilním systému vytvoří křečové žíly, krev v nich proudí nesprávným směrem. Postižené oblasti se podvazují (ligují) podle předem stanoveného plánu, aby se obnovil správný průtok krve zbývajícími žilami.

Jak se křečové žíly léčí metodou CHIVA

Křečové žíly se zpravidla léčí metodou CHIVA ambulantně a v lokální anestezii. Nejprve lékař vyšetří žilní systém postižený křečovými žilami pomocí ultrazvuku. Poté rozhodne, kde budou žíly podvázány, a označí je na noze. Na těchto místech se v kůži provedou malé řezy, kterými se křečové žíly vytáhnou, podvážou stehem a přeříznou. Protože je většina řezů velmi malá, není třeba je zašívat a uzavírají se lepícím pruhem (steri-strip). Kromě částí kmenové žíly může být nutné podvázat i několik postranních větví, aby se zabránilo zpětnému toku krve žilním systémem. Protože žilní systém již není přetěžován krví proudící nesprávným směrem, křečové žíly po nějaké době zmizí.

Po léčbě křečových žil metodou CHIVA

Po zákroku musí pacienti nosit kompresní punčochy po dobu šesti týdnů. Po šesti až osmi týdnech je nutné provést kontrolní vyšetření. Na této schůzce mohou být při doplňujícím zákroku sklerotizovány další postranní větve žilního systému. Metoda CHIVA je považována za bezpečnou a úspěšnou, pokud ji provádí zkušený a vyškolený lékař. Nicméně jako u všech invazivních zákroků se mohou vyskytnout nežádoucí účinky. Ty jsou obvykle neškodné.
Patří mezi ně např.:

• alergická reakce na lokální anestetikum
• modřiny/podlitiny
• poruchy kožní citlivosti (většinou jen přechodné)

Je to metoda miniinvazívní, šetrná, bezpečná a ambulantně prováděná (stejně jako radiofrekvenční ablace nebo laserová ablace). Finančně je méně náročná – nevyžaduje laserový anebo radiofrekvenční katetr a nevyžaduje celkovou anebo svodnou spinální anestezii jako klasický stripping.

Žilní nedostatečnost nelze vyléčit operací křečových žil. Proto by pacienti po úspěšné operaci žil měli i nadále nosit každý den kompresní oděv, aby zabránili vzniku nových křečových žil a mohli se těšit z výsledku operace i v dalších letech.