Zlomenina kotníku

Příčiny a symptomy

Příčinou je většinou podvrtnutí kotníku zakopnutím nebo uklouznutím, pád na vytočený kotník při lyžování, pád z větší výšky, dopravní nehody a následky přímého poranění. V podstatě se tedy jedná o traumatické zranění. V závislosti na závažnosti a přesné poloze zlomeniny může být nutné nosit sádru nebo ortézu nebo dokonce podstoupit chirurgický zákrok.

Nejnápadnějšími příznaky tohoto poranění jsou značná bolest při pohybu, např. při našlápnutí na chodidlo, postupný otok a změna barvy pokožky kolem kotníku. Může se vyskytnout neobvyklá poloha chodidla či dokonce otevřené zlomeniny, kdy kost propíchne kůži, spolu s úplnou ztrátou funkce chodidla.

Terapie

Ošetření zlomenin kotníku začíná v místě úrazu, obvykle u lékaře pohotovostní služby, který napraví pozici nohy, aby se zabránilo dalšímu poškození měkkých tkání, nervů a cév.

Noha se poté imobilizuje dlahou, dokud pacient nepřijde do nemocnice.

Nechirurgická léčba je možná u všech zlomenin hlezenního kloubu, u kterých nejsou dislokované kosti, a u zlomenin vazivového spojení mezi holenní kostí a lýtkovou kostí (syndesmóza). U pacientů s těžkými onemocněními, kteří mají vyšší rizika, jako například v případě závažných poruch krevního oběhu nohou, bércových vředů nebo infekcí bérce, se zpravidla neuvažuje o rychlém chirurgickém zákroku.

Jakmile otok hlezenního kloubu ustoupí s imobilizací v sádrové dlaze nebo sádrovém obvazu, aplikuje se plný sádrový odlitek. Po odstranění sádry a rentgenu kotníku lze zvýšit nosnost. Pacienti s jednoduchými zlomeninami vnější části kotníku však mohou na kotníku unést celou svoji váhu, jakmile je v sádře.

Je-li chirurgický zákrok nezbytný

Dojde-li k dislokaci kostí při zlomenině kotníku, je nutná operace. Chirurgický zákrok je potřebný i tehdy, je-li poškozena syndesmóza – to je vazivové spojení mezi holenní kostí a lýtkovou kostí – ale pouze tehdy, došlo-li k přetržení obou vazů. Včasná operace (během několika hodin) je nezbytná při závažných poraněních, jako jsou otevřené zlomeniny, poškození nervů a cév a zlomeniny s vážným poraněním měkkých tkání. Pokud je kotník silně oteklý, operaci je třeba oddálit, dokud otok neustoupí, protože se jinak značně zvyšuje nebezpečí infekce. Dolní část nohy je imobilizována v sádrové dlaze nebo v sádrovém obvazu, dokud otok hlezenního kloubu nezmizí. Během této doby by měla být noha ve vyvýšené poloze a ochlazená.

Cvičení na napínání svalů by mělo být zahájeno ještě v době, kdy je pacient v sádře, aby se zabránilo atrofii svalů a trombóze. Takzvaná profylaxe trombózy se musí provádět, dokud není dosaženo plné zátěže. Jedná se o fyzioterapii a bezbolestné denní injekce derivátu heparinu do tukových tkání v břišní stěně nebo ve stehně. Po odstranění sádrového obvazu musí pacient absolvovat intenzivní fyzioterapii, aby se obnovila pohyblivost hlezenního kloubu.