Kontakt: +420 800 900 336 (Po - Pá, 07:30 - 15:30)
Osteoporóza je metabolické onemocnění kostry, při kterém kosti ztrácejí vápník a následně svou sílu. Stávají se pórovitými, což může způsobit zlomeniny, zejména v oblasti páteře a krčku stehenní kosti.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je osteoporóza jednou z nejvážnějších nemocí naší doby. V EU je více případů osteoporózy než rakoviny prsu, mrtvice a srdečních infarktů*.
Hlavní výzvou pro lékaře a pacienty je rychlé stanovení diagnózy. Pokud je osteoporóza diagnostikována v počátečním stadiu, je možné ji efektivně léčit; úplné vyléčení však není možné.
Jako prevence proti osteoporóze pomáhají i různá opatření, jako je cvičení a zdravá strava (vitamin D a vápník).
Kosti se běžně považují za tvrdé a pevné struktury, které se obtížně mění. Zdravá kostra je však v neustálé rovnováze mezi rozkladem a tvorbou nové kosti. Hormony, vitamíny a další neurotransmitery v těle kontrolují tato „remodelační opatření“. Tvorba převažuje přibližně do věku 30 let. Pokud se odbourává více kostní hmoty, než se nově vytváří, kosti ztrácejí pevnost a jsou náchylnější ke zlomeninám. Toto je bod, kde může nastat postupný proces osteoporózy.
Lékaři diagnostikují úbytek kostní hmoty měřením kostní hustoty -> denzitometrie.
Osteoporóza se dělí na dvě různé formy, primární a sekundární osteoporózu.
Asi 95 % všech poruch ztráty kostní hmoty je primární osteoporóza.
Rizikové faktory vzniku primární osteoporózy:
Sekundárna osteoporóza sa vyskytuje v dôsledku určitých už existujúcich stavov alebo ako nežiaduci vedľajší účinok určitých liekov. Tie obsahujú:
Rizikové faktory pro vznik sekundární osteoporózy:
Včasná diagnóza je zásadní pro okamžité zahájení nezbytné léčby. Proto je vhodné podstupovat pravidelné kontroly u lékaře a nechat si kontrolovat první příznaky osteoporózy. Starší lidé by si měli být vědomi signálů svého těla a v případě podezření na úbytek kostní hmoty by se měli poradit s lékařem. Měření hustoty kostí poskytuje informace o stavu kostí. Máte-li tyto příznaky, obraťte se na svého lékaře, protože mohou naznačovat úbytek kostní hmoty.
Preventivní opatření by měli přijímat i mladí lidé, aby se minimalizovalo riziko osteoporózy v pozdějším věku. Důležitými faktory pro zdravé kosti jsou:
Kombinace fyzické aktivity a vhodné výživy podporuje zdraví kostí a svalů.
Léčba různými přístupy může přispět k významnému zlepšení kvality života pacientů. Léčba osteoporózy se skládá z různých prvků a měla by být prováděna v souladu s pokyny.
Účinná léčba osteoporózy zahrnuje několik kroků:
K léčbě úbytku kostní hmoty se používají následující léky:
Vápník a vitamín D tvoří základ prevence a léčby. Vápník představuje největší část minerální kostní látky. Vitamin D podporuje příjem vápníku potravou, podporuje zabudování vápníku do kostí a zlepšuje funkci svalů.
Bisfosfonáty inhibují buňky zodpovědné za odbourávání kostí. To zpomaluje odbourávání kostí a zvyšuje se kostní hmota, což může výrazně snížit riziko dalších zlomenin obratlů a končetin.
Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM): Nejběžnější příčinou osteoporózy u žen je nedostatek hormonu estrogen po menopauze. Při absenci estrogenu se odbourávání kostní hmoty zvyšuje.
I když estrogeny mohou zabránit dalšímu odbourávání kostí, zvyšují současně riziko rakoviny prsu a kardiovaskulárních chorob, a proto se k léčbě osteoporózy nedoporučují. Na druhé straně modulátory estrogenových receptorů působí na estrogen vážící místa v kosti, ale ne na ta v prsu nebo děloze, a mohou se tedy použít k léčbě.
Léky proti bolesti: Zlomeniny způsobují bolest. Zlomeniny těla obratle, které se často vyskytují při osteoporóze, obzvláště omezují pohyblivost. Proto se bolest musí nejprve léčit vhodnými léky. Ortézy zad podporují léčení bolesti dekompresí postižených těl obratlů.
Paratyroidní hormon / teriparatid: Stimuluje tvorbu a aktivitu osteoblastů. Osteoblasty jsou buňky, které jsou zodpovědné za tvorbu kostní tkáně během remodelace kostí.
Cvičení je při léčbě osteoporózy důležité. Cílená fyzioterapie a fyzikální léčba vyvinutá ve spolupráci s fyzioterapeuty a lékaři pomáhá posilovat svaly a podporovat pohyblivost a koordinaci pacienta.
Cvičení – zejména posílení zad a břišního svalstva – by se mělo provádět důsledně.
Specifické ortézy zad s biologickou zpětnou vazbou podporují páteř a podporují zpevnění svalů. Kromě fyzioterapeutických cvičení jsou pro pacienty trpící osteoporózou obzvláště prospěšné některé sporty:
Cvičení venku je obzvláště účinné, protože sluneční světlo stimuluje tvorbu vitamínu D v pokožce.
Optimálním přístupem je kombinace různých druhů cvičení ke zlepšení síly a vytrvalosti. Zvětšení svalové hmoty vede ke zvýšení pevnosti kosti. Objevte pro vás to pravé cvičení a bavte se jím. Před tréninkem se poraďte se svým lékařem.
Úbytek kostní a svalové hmoty často nastává současně a ve Velké Británii se diagnostikuje zpětně.
Stávající zlomeniny páteře by proto měly být léčeny nejen léky, ale také funkční terapií. Zlomeniny způsobují bolest, která vede k dalšímu úbytku svalů v důsledku někdy přísných pohybových omezení. Moderní ortézy páteře umožňují napřímení páteře a zároveň procvičují svaly.
V minulosti byli pacienti se zlomeninami páteře způsobenými osteoporózou často imobilizováni rigidním korzetem, což mělo bohužel za následek další ztrátu svalů. V současnosti je známo, že kromě medikamentózní léčby hraje při tvorbě kostí zásadní roli svalová aktivita.
Zdroje
* Epidemiologie der Osteoporose: Bone Evaluation Study, Deutsches Ärzteblatt 2013,4, 52 a nasl.
** DVO. Profylaxe, Diagnostik und Therapie der Osteoporose bei postmenopausalen Frauen und bei Männern. 2017. Publikované dňa: dv-osteologie.org/osteoporose-leitlinien (posledný prístup 06.06.2018).
*** Pfeifer M a kol. Die Wirkungen einer neu entwickelten Rückenorthese auf Körperhaltung, Rumpfmuskelkraft und Lebensqualität bei Frauen mit postmenopausaler Osteoporose. Eine randomisierte Studie. Am J Phys Med Rehabil 2004; 83 (3): 177-186.
**** Pfeifer M a kol. Die Wirkungen von zwei neu entwickelten Rückenorthesen auf Rumpfmuskelkraft, Körperhaltung und Lebensqualität bei Frauen mit postmenopausaler Osteoporose. Eine randomisierte Studie. Am J Phys Med Rehabil 2011; 90 (5): 805-815.
